Ještě komentář k prezidentu Klausovi a Jiřímu Pavlicovi + jeho podrobná reakce
Rád bych se ještě vrátil k předcházejícími článku ( TADY JE ), který se týkal prezidenta Václava Klause a jeho výroku, že Jiří Pavlice je "ničitel lidové kultury". Snažil jsem se k tomuto názoru získat reakce, ale nebylo to z různých důvodů tak jednoduché. Oslovil jsem rovněž Jiřího Pavlicu, jehož komentář je tady nejpodrobnější ze všech, které k tomuto v médiích poskytl. Tady prosím je:
„S člověkem, který není v tomto oboru profesionál a opravdu mu nerozumí, je zbytečné polemizovat. Navíc člověk, který je v pozici hlavy státu a měl by být morální autoritou, nemůže při vyjadřování svých názorů druhé takto urážet a být nactiutrhačný. Což se v jeho článku netýkalo jen mě, ale i dalších lidí. Pro mě jsou jeho závěry opravdu nepřijatelné," sdělil mi včera Jiří Pavlica.
Podle něj může mít kritika jeho osoby od prezidenta původ v roce 2002. "Myslím si, že příčina jeho vyjádření o mně je v roce 2002, kdy jsem s různými osobnostmi, například Zdeňkem Svěrákem, Ladislavem Smoljakem a dalšími, podepsal petici proti tomu, že se Václav Klaus zastal v té době vyšetřovaného ředitele Novy Vladimíra Železného. Myslím, že tam někde je pramen jeho vztahu ke mně," míní muzikant a skladatel.
Když jsem s ním mluvil, zmínil jsem se také o vnímání jeho muziky tady na Slovácku, kdy slýchávám vedle velmi pozitivních ohlasů na jeho muziku také kritické názory. K tomu mi Jiří Pavlica řekl: "
„To je přirozené, že někteří lidé tady v regionu mají takový pohled. Já svou práci vnímám v širších souvislostech, než jen regionálních. Základní omyl těchto lidí, ale například i pana prezidenta, je v tom, že Jarmila Šuláková je interpretkou lidových písní, zatímco já jsem v převážné většině interpretem vlastních písní a skladeb, se kterými samozřejmě mohu svobodně nakládat - jednou je hrát s Hradišťanem a jindy třeba se symfonickým orchestrem. Proto může docházet v místním pohledu k jistému nedorozumění. Ale výsledné sdělení, o které mi jde na prvním místě, je především lidské. Vždycky ho shrnuji do tří „pé". Pohlazení, poznání, poselství."
Včera jsem rovněž napsal do zlínské regionální přílohy MF DNES komentář, s kterým jistě někteří souhlasit nebudete, ale přesto jsem cítil potřebu pár slov sepsat. Tady jsou:
Budeme „bránit" Pavlicu u nebo nebudeme ?
To je povyku, to je povyku, prezident republiky Václav Klaus publikoval na začátku tohoto týdne text, který mnohé nenechal klidnými a další okamžitě vyburcoval k rychlé reakci. Týká se tématu celostátního, debatuje se o něm všude v médiích, tištěných i elektronických. Prezident Klaus se totiž zastal Ladislava Bátory, muže, který v roce 2006 vedl kandidátku ultranacionalistické Národní strany do Poslanecké sněmovny.
„Co s tím máme ale společné my ve Zlínském kraji?" namítnete jistě někteří. „Proč se tímto prezidentským psaním zabývat tady na regionálních stránkách?"
No, jeden důvod by se našel. Prezident republiky se v textu přece zmiňuje o „našem Jurovi" Pavlicovi, primáši Hradišťanu, kterého nazývá - jak jistě mnozí už víte - „ničitelem lidové kultury". Opravdu ničitelem? Ano, ničitelem. „Také si raději vyslechnu v rádiu Jarmilu Šulákovou než ničitele lidové hudby Pavlicu," napsal doslova prezident, který tak reagoval na slova Ladislava Bátory, který se ještě před ním vyjádřil, že „má raději Jarmilu Šulákovou" než Juru Pavlicu".
Těžko říci, proč prezident takto na „našeho Juru" zaútočil, mohl přece pouze napsat, že stejně jako Bátora má raději Šulákovou než Pavlicu, nebo třeba že první jmenovanou prostě poslouchá víc. Prezident ovšem ještě přidal ono přesvědčení, že Pavlica je ničitelem lidové kultury. Proč je tímto ničitelem, kdy a jak se provinil, to se už nedozvíme, protože prezident dal prostřednictvím svého mluvčího najevo, že se k celému tématu už nemíní nijak vyjadřovat.
Proč se tady ale celé této události věnujeme? Když jsem si včera povídal s různými lidmi na Uherskohradišťsku, tedy v místě, kde je Pavlica doma, na téma „ničitele lidové kultury", překvapily mě dvě věci.
Někteří lidé jsou slovy Václava Klause pobouřeni či rozzlobeni, ale nahlas nechtějí nic říkat, aby si třeba prezidenta a jeho příznivce nijak na sebe a své instituce nepoštvali - jsou to totiž lidé „ve funkcích" . A pokud jde o prostý lid? Ten je rozpolcen, „Jura" a jeho Hradišťan má rád, některým se ale zdá, že na slovech prezidenta přece jen kapka pravdy je. Vždyť přece „ten náš Jura" se prý už lidové muzice a lidovým písničkám věnuje málo a dělá muziku, která se na naše Slovácko vůbec nehodí.
Kdo by tedy očekával, že u nás na Slovácku se začnou ozývat hlasy, které se budou „našeho Jury" zastávat, ten by byl překvapený. Takové hlasy se zatím neozývají, a pokud se ozývají, tak nejsou jaksi slyšet. Možná je to škoda. Co říkáte? Možná mají pravdu ti, kteří odedávna upozorňují: „Doma není nikdo prorokem". I když svůj domov proslavil víc než kdokoliv jiný.
Radek Bartoníček